Jakou výhodu má narovnávání válci oproti ostatním postupům?

Narovnávání válci je ve srovnání s ostatními metodami snadným a rychlým postupem pro získání rovných dílů, plechů nebo pásů s vysokým stupněm přesnosti. Pokud dřív bývalo manuální narovnávání úkolem většinou starších a zkušenějších spolupracovníků, může si nyní seřizování plechových dílů pomocí stroje na seřizování válců osvojit každý rychle a snadně.

 

Proč se musí materiál narovnat po aplikaci laseru, plasma-řezání nebo děrování?

Řezáním termickými výrobními procesy, mezi které patří řezání laserem, plasmou nebo autogénem, vytváří řezný paprsek v materiálu vysoký stupeň teploty. V materiálu tak dochází z značnému teplotnímu rozdílu a tím také k napětí a ztvrdlinám na okrajích. Což vede k tomu, že díly/plechy prokazují po provedení řezu zpomalení. Při děrování dochází kromě toho k deformaci dílu. Dále se uvolňují stávající napětí v materiálu.

 

Lze všechny materiály narovnat?

Zásadně lze narovnávat všechny kovy s poměrným prodloužením při přetržení o alespoň 5 procent a vyhraněnou mezí prodloužení. Pokud nejsou tyto hodnoty známé, lze vhodnost k rovnání zjistit pomocí příslušných pokusů. Zásadně platí: Co lze ohnout lze také narovnat.

 

Lze všechny ztvrzené materiály také narovnat?

Ano a ne. Pokud si materiál po aplikaci ztvrzení zachová poměrné prodloužení při přetržení, lze vycházet z toho, že materiál lze v určitém ohledu rovnat. Avšak za tímto účelem je zapotřebí vysoké síly společně s válci o malých průměrech, aby šlo takové díly deformovat. Pokud si materiál nezachová žádné poměrné prodloužení při přetržení, hrozí nebezpečí výskytu prasklin nebo dokonce trhliny. Zdali lze materiál rovnat a s jakými výsledky lze počítat, mohou prokázat provedené pokusy rovnání.

 

Mění se během rovnání vlastnosti materiálu?

V praxi se prokázalo, že v případě železných kovů nedochází v běžných případech k změnám mechanických vlastností, mezi které patří hranice průtahu nebo rozměry. Jinak je tomu v případě ušlechtilých ocelí, které po několika postupech rovnání za sebou prokazují tendenci ztvrdnout. Což tomu tak není v případě neželezných materiálů. Zrovna v případě měkkých materiálů, jako je hliník nebo hořčík, hrozí nebezpečí oděru materiálu nebo snížení míry poměru prodloužení.

 

Jaké hodnoty, kromě přívodu a odvodu, je ještě nutné nastavit na rovnacích strojích?

V podstatě nic, protože moderní rovnací stroje pracují s přísunem bloků. Rovnací válce se soustředí v horním a spodním upnutí válců a není již nutné je obtížně a jednotlivě nastavovat. Pracovník obsluhy musí ještě nastavit hodnoty pro přívod a odvod stroje. Jedinou výjimkou jsou vysoce výkonné rovnací stroje, u kterých lze také nastavovat prohnutí rovnacích válců.

 

Kde najdu správné hodnoty pro seřízení?

Důležitým parametrem pro nastavení je tloušťka plechu materiálu, určeného k rovnání. Pokud se například má rovnat ocelová deska o tloušťce 30 mm, je nutné nastavit hodnotu přívodu nižší než 30 mm a hodnota vývodu by měla přibližně odpovídat tloušťce plechu. Cože je ovšem jen obecné pravidlo. Podporou uživatelů slouží vybavení moderních strojů, mezi které patří nápověda a paměť na ukládání zadaných hodnot, což pracovníkovi obsluhy nabízí určité hodnoty nastavení a doporučuje možnosti přidání nových hodnot.

 

Na by se měl při zakoupení rovnacího stroje brát ohled?

Dimenzování stroje závisí na materiálech, určených k rovnání. K rozhodujícím parametrům rovnacího stroje patří průměr, dělení a počet rovnacích válců. Jako obecné pravidlo lze určit: Čím menší je dělení a průměr rovnacího válce, o to lepší je výsledek. Zcela rozhodující je při tom dostatečná podpěra rovnacích válců proti prohýbání. Aby stroj obstál v každodenní produkci, měl by být dále vybaven systémem pro rychlou výměnu rovnacích válců. Tak se umožní snadná výměna rovnacích válců a důkladné čištění rovnacího agregátu. Pokud se ve stroji nachází nečistoty nebo zbytky materiálu, nemusí to pouze zhoršit výsledky rovnání, ale může také dojít k poškození rovnacího stroje.

 

Má počet rovnacích válců co do činění s kvalitou výsledku?

Materiál, určený k rovnání, se podrobuje ve stroji mechanickým ohybům na přeskáčku. Síla mechanických ohybů se při výstupu ze stroje sníží. Se stoupajícím počtem rovnacích válců se zvyšuje také počet ohybů na přeskáčku. Všeobecně platí: čím více ohybů na přeskáčku, o to lepší je výsledek rovnání. Aby vůbec došlo k nějakému efektu, je přitom nutné nasadit alespoň pět válců. Avšak těmi se dosáhne pouze hrubé plochosti roviny. Pro tenčí materiál je tendenčně zapotřebí více rovnacích válců než pro tlustší materiál. Zkušenosti prokazují, že pro rovnací stroje dílů je zapotřebí alespoň 11 až 13 válců, aby se dosáhlo dobré tolerance.

 

Plech je po rovnání nadále křivý - co lze v takovém ohledu podniknout?

To má tři možné příčiny: Pokud je směr zakřivení plechu stejný jako před rovnáním, tak došlo k nastavení rovnacího stroje na přívodu na příliš slabý stupeň. Takový plechový díl se označuje jako nedostatečně narovnaný. Což lze vyřešit druhým průběhem a nastavení na silnější stupeň na přívodu rovnacího stroje. Pokud je plech zakřiven do opačného směru, než tomu tak bylo před rovnáním, tak byl rovnací stroj nastaven na příliš silný stupeň. Takový plechový díl se označuje jako nadměrně narovnaný. Součástí opatření, které musí pracovník obsluhy zavést, je kontrola, zdali výpustní hodnota tloušťky plechu, určeného k rovnání, odpovídá stanoveným hodnotám a popřípadě nastavit přívod na nižší stupeň. Avšak je tu také možnost, že plech nelze na stávajícím rovnacím stroji rovnat. V takové situaci má výrobní závod pouze možnost provedení testu, zdali se materiál dá rovnat na jiném rovnacím stroji a zdali vůbec splňuje stanovené požadavky k rovnání.